Plavební kanál Fláje - Clausnitz
Vznik turistické stezky v roce 1937
Klub českých turistů se postaral už v roce 1937 o vznik "procházkové cesty při vodní stoce z Flájí k vodopádu v Českém Jiřetíně". Tato první turistická trasa kolem plavebního kanálu vznikla zásluhou Ing. Vojtěcha Tesaře, přednosty správy státních lesů, jehož jméno je v povědomí obyvatel Litvínova zapsáno také v souvislosti se známou "Tesařovou stezkou".
Záznam o první turistické stezce kolem flájského plavebního kanálu uvádí Časopisu turistů 7.1937:
Z Krušnohorské župy KČST v Duchcově. Z Horního Litvínova u Mostu odchází do Prahy k centrálnímu úřadu svého odboru přednosta správy státních lesů p. rada Ing. Josef Tesař. Krušnohorská župa KČST měla s ním časté úřední styky při plnění svého úkolu za rozvojem české turistiky v Krušných horách. Jeho působení v tomto směru zůstane činovníkům župy i krušnohorským odborům KČST v milé vzpomínce.
Byl to úředník co nejkonciliantnější* při pevném hájení státních zájmů, který si dovedl najíti správný poměr mezi zájmy úřadu a sportu. Za něho získala Krušnohorská župa nájem vrcholu Stropník a odbor v Duchcově povolení nové cesty, již hodlá pojmenovati jménem choti pana presidenta; mimo to povolil vyznačkování několika nových jiných cest a turistických spojek českým a německým turistům. Připustil též k projednávání podnět Krušnohorské župy udržovati část lesa na vrcholu Loučné v nedotčeném stavu na způsob pralesa, čímž Krušné hory získají přitažlivou pamětihodnost.
Nerozpakoval se však také energicky zrušiti i neoprávněné zvyklosti turistického rázu, které byly zájmům řádného lesního hospodářství na překážku; tak např. zamezil používání lesního průseku mezi Loučnou a Novým Městem za lyžařskou cestu, kterou zřídili čeští lyžaři před převzetím v této krajině lesů do státní správy, a podobně zakázal používati turistické cesty z Rýzmburku dolem zvaným „Rohrgrund“ na Stropník, již v téže době vyznačil Gebirgsverein, protože při dvou jiných příchodech byla zbytečnou a nepoužívanou.
K turistickým vymoženostem za jeho řízení správy státních lesů patří dále povolení ke značkování cesty Dlouhá Louka – Loučná, Český Jiřetín –Bradáčov (Lichtenvald) a konečně povolení procházkové cesty při vodní stoce z Flájí k vodopádu v Českém Jiřetíně. Tato cesta se sice nesmí vyznačiti, ale je uvolněna pro turistickou frekvenci, tvoříc nejrozkošnější procházku s výhledy vedle náhonu uměle do strání vrytého a přes 8 km dlouhého.
Konečně i jeho zásluhou dovoleno turistickým výpravám projíti nejuzavíranější, od dob valdštejnských, partii Bradáčov (Lichtenvald) – Jirská myslivna – Loučná na pouhé požádání turistického spolku a ohlášení správě státních lesů v Horním Litvínově.
Do doby jeho působení spadá též dovolení rozbíti stany ve Flájích, v Čes. Jiřetíně, u Dlouhé Louky a v Klínech. Panu lesnímu radovi Ing. Josefu Tesařovi voláme na rozloučenou turistické „Hore zdar v Praze“.
Karel Lím
předseda Krušnohorské župy Krušnohorské v Duchcově
* Konciliantní = laskavý, spolupracující, smířlivý, povolný, vlídný, vstřícný, snášenlivý
Časopis turistů 7.1937 s odkazem na zřízení první turistické stezky kolem flájského plavebního kanálu (mezi lety 1935 a 1937).Text byl objeven panem Karlem Punčochářem z KČT Lokomotiva Ústí nad Labem a poskytnut panem Václavem Novotným z KČT Litvínov, kronikářem města Litvínov.
O osobě Ing. Tesaře existuje zmínka v Kronice Horní Litvínov 1922 – 1936 z 19.1.1935: „Přednosta zdejší státní lesní správy p. inž. Robert Keil byl jmenován inspektorem krušnohorské státní lesní správy u ředitelství státních lesů v Liberci. Na jeho místo zde nastoupil lesmistr p. inž. Tesař.“