Současní a dávní ocasatí obojživelníci z Krušnohoří a Českého středohoří by se mohli objevit na poštovních známkách

Teplický spolek byl založen a pracuje na stejných principech jako o deset let starší Českojiřetínský spolek. Českojiřetínský spolek úspěšně navrhl a veřejně prezentoval již čtyři regionální témata emisního plánu České pošty, která jsou prestižním způsobem propagována na českých ceninách doslova po celém světě. Na základě zkušeností partnerské organizace předložil i Teplický spolek Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR návrh tématu do emisního plánu České pošty na rok 2023: Současní a dávní ocasatí obojživelníci na území Krušnohoří a Českého středohoří.

Návrh členů Teplického spolku PhDr. Jiřího Wolfa a RNDr. Miloše Vatera se zaměřuje na obojživelníka, který je mimořádně citlivý na kvalitu vody a představuje tak indikátor kvality životního prostředí. Současně zahrnuje i vývojové typy, které byly nalezeny v oblasti Krušnohoří a Českého středohoří a jsou zadokumentovány ve sbírkách regionálních muzeí Teplice a Ústí nad Labem.

V Krušných horách v současnosti žijí druhy čolek horský a čolek hranatý. Geografickou zvláštností České republiky je setkávání čolka hranatého (typického pro západní Evropu) a čolka karpatského (který je typický pro východní Evropu).

Území mezi dnešním Krušnohořím a Českým středohořím bývalo v třetihorách krajinou nesmírně bohatou na vodu. Ve zdejších jezerech, řekách a potocích se nacházela různá zajímavá zvířata, o nichž vypovídají fosilní nálezy, učiněné často v souvislosti s hnědouhelnou těžbou. Díky jednomu takovému nálezu a jeho popisu z roku 1897 z pera slavného geologa, paleontologa, amatérského historika a etnografa Gustava Carla Laubeho (1839-1923) víme, že zde žil také příbuzný dnešních čínských, japonských a severoamerických velemloků z čeledi Cryptobranchidae, který dostal název Andrias bohemicus. Fosilní pozůstatky těchto velemloků se dnes nacházejí v ústeckém i teplickém muzeu. Jednalo se o obojživelníka vskutku monumentálního, jak naznačuje jeho český i německý název „Riesensalamander“ (velemlok). Max Sparreboom uvádí, že Andrias japonicus může dosáhnout délky 150 cm a jeho čínský příbuzný Andrias davidianus dokonce 180 cm, lze tedy předpokládat, že u druhu z Podkrušnohoří tomu bylo, pokud jde o délku, obdobně.

Ovšem v terciéru nežili v naší oblasti pouze velemloci. Kousek od typové lokality velemloka Andrias bohemicus v zaniklé obci Břešťany u Bíliny se v Lužicích podařilo nalézt ocasatého obojživelníka příbuzného dnešním čolkům, který dostal krásný název Triturus opalinus, ale také zde byli nalezeni mloci z komplexu Chelotriton – Tylototriton, recentní příslušníci posledně jmenovaného rodu náleží k nejkrásnějším obojživelníkům vůbec (např. Tylototriton panhai, Tylototriton yangi.

Pro doprovodné příležitostné razítko navrhl spolek poštu Kraslice v Krušných horách (kde je v okolí doložen výskyt čolka hranatého) a poštu Teplice (s ohledem též na stoleté výročí úmrtí významného vědce Gustava Carla Laubeho, po kterém je pojmenováno náměstí, v jehož centru se nachází pošta Teplice 8 s dlouholetou tradicí filatelistické poštovní přepážky).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR by o tematickém návrhu mělo rozhodnout nejpozději na jaře 2022.



Foto: Čolek horský (Ichthyosaura alpestris alpestris); autor: Radek Sejkora